Kucharski – Beze jména
Druhé album třebíčské kapely Kucharski je v porovnání s debutem z roku 2019 nakročené k písničkovější formě a struktuře skladeb i bohatšímu zvuku. Většinou má sound ve svém zorném poli více rockový směr (úvodní Já neutrhnu tě, titulní místy specificky hypnoticky temná Beze jména nebo Jen tak), jindy se ozvou kupříkladu lehce najazzlé vyhrávky (Oděni v sametu) nebo spíše až forma určité divadelní písně (Vážená paní s hostujícím smyčcovým kvartetem BOSS4). Rocková alternativa, jazz rock, folkové vlivy. Leccos z toho na desce najdete, ale nejblíže k označení nahraného materiálu má všeobjímající termín alternativa.
I nadále platí, že parta kolem svébytného vokalisty Václava Bartoše zhudebňuje texty a využívá jisté rytmické základy svého nehrajícího člena Jiřího Kucharského. Nálada skladeb se tak odvíjí jednak od slov, jednak od toho, jak lze text rytmicky a melodicky uchopit. Někdy se vyloupne přímočařejší píseň (již zmíněná Já neutrhnu tě nebo Kdysi byl bůh), jindy se posluchač dočká skladeb vystavěných méně tradičním způsobem. Takových, které v sobě nesou několik plánů, jež se doplňují, prolínají či jen vedle sebe promlouvají do finálního vjemu. Album bude sice pravděpodobně určeno náročnějšímu posluchači, který je schopen se oprostit od některých žánrových (byť třeba nevyřčených) mantinelů, ovšem dostane-li šanci, může všem přinést nejedno zajímavé místo či překvapení.
Interpret: Kucharski
Album: Beze jména
Vydavatelství: Indies Scope
Žánr: alternativa
Stopáž: 38:41
Autor recenze: Milan Slezák
